V červnu probělo atypické setkání Školy dialogu, tentokrát v Praze v prostorách Evangelikálního teologického semináře (kterému tímto děkujeme za podporu a spolupráci). Místo běžného programu nás navštívil americký psycholog a autor Daniel Green, Ph.D., který nám představil teologicky integrovaný terapeutický model doprovázení klienta při řešení významných životních ztrát.
Green diferencoval ztráty na primární a sekundární, fyzické a psychosociální. Pro přítomné terapeuty a klinické psychology bylo zvlášť relevantní řešení zástupné ztráty, s nimž se ve své praxi osobně potýká většina z nás.
Model ztráty představený Greenem se opírá o teorii vazby, nahlíženou v kontextu teologické antropologie. Dr. Green prozkoumal dopady ztráty na emoční, kognitivní, percepční, behaviorální, sociální, fyzickou i spirituální sféru. Green se dále zaměřil na provázanost řešení ztrát s rozvojem resilience, empatie a životní moudrosti. Demonstroval jednotlivé fáze procesu zdravého truchlení, včetně běžných mýtů. V návaznosti na dílo J. W. Wordena vymezil 4 úkoly truchlení: 1. přijmout realitu ztráty; 2. prožít a propracovat se bolestí ze ztráty, 3. přizpůsobit se nové realitě bez přítomnosti ztracené osoby/vztahu/věci, 4. emoční relokace, při které člověk emočně investuje do nových vazeb a aktivit. Představil také komprehenzivní model rekonstrukce prožívaného smyslu dle Gillese a Niemeyera (2006).
Zajímavé bylo jeho rozlišování mezi popřením a postojem víry v situaci ztráty. Popření: nepřipouští skutečnost ztráty ani bolest s ní související; projevuje se nepřirozenou stabilitou; nepřipouští žádné otázky a trvá na tom, že má na vše odpověď; a popírá realitu osobních potřeb, které jsou ztrátou frustrované. Víra: přiznává realitu ztráty i bolesti, která ze ztráty vyplývá; vede k nerovnoměrnému procesu vyrovnávání se se ztrátou, s vysokými body i propady; připouští, že na některé otázky nemá odpověď; neskrývá realitu prožívaných potřeb.
Ve druhé části své prezentace se Green věnoval terapeutickým vodítkům a technikám pro práci se ztrátou, zvládání spouštěčů negativních emocí doprovázejících proces truchlení i řešení specifických otázek věřící klientely (ztráta víry, vztek na Boha, otázka konečnosti, apod.). V budoucnosti plánujeme další semináře a workshopy s tímto podnětným autorem.
__________
Spirituální a obecné mýty o zármutku:
ztráta v průběhu času lineárně odeznívá
všechny ztráty vedou ke stejnému truchlení
po ztrátě člověka je zdravé “přestat na něj myslet”
intenzita a délka truchlení jsou svědectvím o kvalitě vztahu ke ztracenému člověku
když někdo umře, truchlí se pouze nad ztrátou jeho života
ztráta dítěte je stejná jako ztráta dospělého člověka
náhlá ztráta je stejná jako pomalá očekávaní ztráta
truchlení po smrti člověka je vždy větší než při jiné ztrátě
truchlení trvá rok (anebo jiné souvislé období)
pokud má člověk silnou víru, nebude truchlit intenzivně
zármutek je projevem slabosti
mluvit o tom dělá vše horším
“Tato ztráta znemaná, že máš v životě nějaký tajný hřích.”
vědět, o co/koho člověk přišel druhým umožňuje vědět, jaký je dopad zátmutku na jeho život
Dan Green, Ph.D. je americký klinický psycholog. Pracoval 29 let jako klinický ředitel institutu New Life Resources na psychiatrické klinice ve městě Waukesha ve státě Wisconsin. Učí na Trinity International University, Marquette University, a na Evangelikálním teologickém semináři v Praze. V současnosti též vede klinický výcvik v rámci James Place Behavioral Health Graduate Training Program. Je členem Americké psychologické asociace, autorem a spoluautorem řady publikací na téma viny, studu, truchlení, naučené bezmocnosti, sexuální závislosti i v oblasti integrace psychologické praxe a křesťanské víry.